moc neprší, ale ...

Zase se ti vylouplo něco pěkného.

"déšť na střechy pěstičkami buší", to je pohádka že, milí autoři. Jak je to možné že někoho taková poezie navštíví, a jiný ji nedostihne? Jiní autoři poezii pronásledují po zuby jaksi ozbrojeni - ale poezie stejně uteče. Je to tím, že verilunda píše doopravdy O DEŠTI a ne o sobě, je poctivá a přející (přeje dešti i slovům, dokonce i ten prsten jednou daruje), proto k ní tato vhodná slova sama přijdou a s radostí se skládají do básničky...