Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

beránku

01. 08. 2016
3
3
552
Autor
verulinda

 26 4 2015

                                                                                                                                                      verulinda

 

odtržený od stáda

bloudíš mou duší

otisky čistých kopýtek 

zanecháváš po  jarním dešti                

když se nadechuji 

jejich hloubku cítím

chci si tě pohladit

v ruce mi zůstává

jen zelená tráva

 


3 názory


ano, "zanecháváš po jarním dešti" - že asi někde v měkké zemi si domýšlíme, řádky 3+4 teď už krásně táhnou,    řádky 5+6 ještě ne: změna slovosledu strhává pozornost od beránka a "cítím" je moc používané slovo, čtenář ho většinou nevnímá,  pokud řádky 5+6 považuješ za důležité a máš chuť ještě pracovat, tak ještě pracuj, zádrhel je skrytý někde ve slovech "nadechuji-cítím"


výrazná myšlenka či záblest citu v srdci je výborně vybraný i výborným obrazem podávaný,  nedostatky jsou malé mezi řádky 3-6, lépe "otisky" (obtisky jsou na vajíčka) a hlavně důvěrněji lépe ozřejmit ten cit, "otisky zanecháváš v jarním dešti, cítím jejich hloubku" - to vyznívá moc odtažitě, téměř neupřímně, možná řádky 5+6 radši vynechat a nahradit déšť prostším i významově vhodným "v blátě"  pointa a celkové vyznění je hebounké zrovna jako ten jemný, vybělený muž, čtenář téměř cítí jeho vzácnost a zranitelnost


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru