Nevím nic

Zažil jsem dost, 
přesto jedna věc sem vyhýbá moc.
Sám schoulený prožívám další noc, 
pomalu přestávám chápat proč.

"Kde dělám chybu,
co dělám špatně?"
Přemítá se mi dokola v hlavě,
kvůli pocitům spoután stále na dně,
v minulosti odpověď hledám, přitom marně.

Ta skrývá se pouze tady a ted,
já však z myšlenek vystavěl vysokou zeď.
Díky tomu jsem slepý a nevidím cestu vpřed,
chycen v pasti z které nevím jak do říše živých vrátit se zpět.
Stačí vyčistit mysl, odpověď se zjeví hned

Přesto ně nikdy na to jak nebýt sám,
nebo jak obraz tvůj z mysli dostat mám.
Tak raději si zvyknu, že údělem mým je zůstat nemilován.