Ze starých fotek padá sníh

Ze starých fotek padá sníh

šedivý stářím, na křídlech prachu,

ze starých fotek

v policích

slepuješ život –

báseň

do almanachu.

 

Na zrůžovělé zápěstí

jemně ti dýchl známý hlas

a ptalo se tě rozcestí,

koho teď pálí loňský mráz

 

a letadla se divila, když do sněhových panelů

dětská záda kreslila

ložnici padlých andělů; a letadla se divila,

že stálo jim to za lopotu,

tak do oblohy vyryla

mrazivě dlouhou

tázací větu –

a ta tě potom bolela

za nocí,

kdy nehlídal tě spánek,

vrývala se ti do čela

a smutek tiskla

do čítanek.

---