Všichni mi patříte.

Noc předala své žezlo novému dni. Začalo svítat. Země se začala probouzet. Do pokoje vklouzly ranní paprsky světla. Pomalu se blížili k pelesti postele. Na té se pod vyhřátou peřinou pohnulo mladé, krásné tělo. Na pelesť se posadila nahá dívka, vypadala tak na dvacet. Protáhla své božské tělo a pomalu vstala. Smyslným krokem se odebrala do kuchyňky. Nechala v konvici vařit vodu na čaj a zakousla se do červeňoučkého jablíčka. Hmmm! Dobroučké, šťavnaté. Olízla se. Kuchyní se rozezněl pískot. Voda se vaří. Dívka zalila v šálku připravený čaj. Vůně orientu provoněla malý byteček. Kráska odešla do sprchy. Opatrně si pustila vodu. Ne moc vařicí, ani moc studenou. Prostě osvěžující. Vklouzla pod padající krůpěje vody. Její sametová pokožka se pod příjemnou sprchou ještě více zkrášlila. Dlouhé černé vlásky, sahající do půli zad, se v jejích rukou vlnili jako háďátka. Vypnula vodu. Popadla ručník a osušila své božské tělo. Fén začal něžně sušit havraní vlasy. Pak zmizel ve skříňce. Ručník přehodila přes šňůru na prádlo a vzala si tělový krém. Jemně si ho vtírala do každého milimetru své pokožky. Když skončila, odešla se obléknout. Ze šuplíčku vytahla černé kalhotky i podprsenku. Na nožky si navlékla černé punčošky. Z kuchyňky si vzala čaj a sedla si před zrcadlo. Jemné černé oční stíny dodaly její tváři neodolatelný výraz. Napila se ze svého hrnku a smyslně se olízla. Z ramínka ve skříni sundala černý plášť. Pomalu zapínala knoflíček po knoflíčku. Postavila se před zrcadlo a upravila si vlasy. Už jí chybí jen jedno. Kam to jen včera dala? Aha, zůstalo to v předsíni. Usmála se na sebe. Vzala svou kosu a odešla roznášet smrt.