Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zdánlivě

03. 10. 2016
5
4
517
Autor
MAJKL65

A první mé slovo 
bylo déšť
velké slzy kaluží se dnes tak brzy
chvěly kruhy neviditelných kapek
jakoby miliony vodoměrek tančily 
rychle jako my 
svůj poslední tanec před policejní hodinou tak
abychom se stihli dohodnout na noci
jakási žena si svítila cigaretou na cestu a venčila psa
ztraceného v temnotách
a s Ariadninou nití vodítka v ruce 
šla labyrintu vstříc   
to ze stromů pršelo listí 
a domy se stěnami z ticha 
s reliktním zářením včerejších lamp v oknech
zhasínané po paměti jako stisknutím spouště revolveru
s projektily tmy u spánku
stály mlčky jako nad hrobem 
kterým je každé ranní město 
Bůh je 
vzpomněl jsem si
a na chvíli jsem nastavil tvář dešti 
jež mne omyl od zbytečných slov
s nimiž se jindy ptám po smyslu 
nebo po cíli mých cest 
abych poprvé pochopil, že vzdálenosti 
jsou v rozpínajícím se vesmíru samozřejmostí
a tak 
ani já 
nemusím každou noc
dosáhnout tvých rtů 
i když zdánlivě
jsi blíž než světlo z Andromed

 


4 názory

ze složitých zamotaných situací .....šla jsem po Ariadnině niti....a snad ...i...pochopila..............*/***


Gora
03. 10. 2016
Dát tip

Zajímavé:-)


agáta5
03. 10. 2016
Dát tip

mé první slovo bylo BABA :)   jinak jj, ty rád "jako" :)) slušná báseň, jen na jedno čtení  a, jež,s nimiž nebo abych  ... jakoby dlouhé věty.. nenecháš mě ani nadechnout :)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru