Výlet do zpět...

 

 

 

Láteřím: „Je hrozná doba“

Tu se ozve: „Chcete jinou?“

„Nějakou snad méně stinnou

z níž nepadne na mě mdloba…“

 

 

 Hlas, jenž se snad nepodobá

nikomu, jen smutně praví:

„Doba se již nenapraví

v každé byly strach i zloba“

 

 

 „Dobře tedy“, v duchu volím:

Pravěk zavrhuji rovnou

nechci kořistí být lovnou

ač mi slíbí hory doly

 

 

 Uhájit chci život holý:

Dějiny krev totiž skrápí

Věděl to už Chammurapi

Zákoníky mnohdy bolí…

 

 

 Když se staví pyramida

otroci jen dřou – a padnou

Hledám práci trochu snadnou:

Na trůnu se dobře střídá

 

 

 Pak si ale řeknu – vida

Kněží chtěli moc a mamon:

Mladý zařval Tutanchamon

Kdepak, já se jinam vydám…

 

 

 Tak abych se trochu vzchopil:

Řecko láká na umění

Všechno ale rázem mění

jedna bitva – u Thermopyl

 

 

Volit, kdy vám vrazí kopí

do břicha či přímo do zad

kdy se ohně zmocní osad

To pak člověk oči klopí

 

Jiná doba – ale jaká?

Na mapu se dívám zpříma

Neláká mě zlato Říma

natož bída za Spartaka

 

 

Hlavně nechci maniaka:

Měl bych asi vážně smůlu

zažít Nera, Caligulu

Nad Římem se brzy smráká

 

 

 Jsem už nejspíš trochu starý

na národů stěhování

cestovat se jaksi bráním

Středověk zná mocné čáry

 

 

 Žádná koupel, brzké máry

Mor a války – třeba Růží

jiní ať své svaly tuží

díky pěkně za ty dary

 

 

 Inkvizice, oheň, síra

v tom se dobře nepočíná

Kacíři se od Dolcina

pálí šmahem – žádná víra

 

 

 Osman válčí, zbytek zírá

Ludvík padl u Moháče

Dodnes země česká pláče

Habsburk neví, co je míra

 

 

 Další války, Bílá hora

čeští páni popraveni

po Alžbětě rozkvět není

španělská moc je též chorá

 

 

 

No tak milý hlásku, poraď:

Kdy psal Angell o iluzi?

Století to bylo hrůzy:

Dodnes čeká na doktora

 

 

 Nevím tedy, kam se podít:

Vezmou mě tři mušketýři

kteří byli vlastně čtyři?

Meč by se mi měl snad hodit?

 

 

 Rezignuji, potem polit

„Omlouvám se, necestuji:

V každé době vichry dují

každá doba umí skolit

 

 

 

Že to chápe, hlas mi sdělí:

„Každá chvíle má své drama

Krutost říká si: da Gama

Pizarro i Cortés velí“

 

 

 

 „Tak to bychom tedy měli“

Minulost mě nenaláká

Budoucnost mám za strašáka:

Radši dřepím na pr…

 

 

 

 

---