Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

11 (haiku vypíchnuta z knihy Noc bloudění od Bernarda Clavela)

11. 10. 2016
7
19
1016
Autor
Darmo-šlap

Použil jsem stejný postup. Kdykoliv čtu nějakou knihu, čtu ji velmi pomalu, pozorně, a občas na mě vykoukne nějaké haiku. Stačí zachytit do veršů, vypustit něco...

 

Hadřík zpomaluje

kol obrysů

pivoněk.

 

***

 

Ve stoupání

jej předbíhají

obláčky páry.

 

***

 

Zapomněl jsem to jméno –

stín oblaku

běží po pláni.

 

***

 

Závěs spadl –

zapocené kolečko na skle

je menší a menší.

 

***

 

II. verze (závěs za oponu):

 

***
 

Opona spadla –

zapocené kolečko na skle

je menší a menší.

 


19 názorů

zaujalo mene, při přečtení tvého komentu, jak "jsi postupoval", hezká metoda i spolupráce s textem

zvláště : opona spadla a zapomněl jsem to jnéno*


srovnání je zajimavé, měl jsem představu, že výsledná trojverší byla ještě těsněji "vyříznuta" z textu, ale teď vidím, že vznikala volněji, doslova jen na motivy oněch úryvků. – pro mě nečekaná ukázka, že haiku nemusejí vycházet pouze z pozorování objektů, ale též z pozorování samotného textu, že jeho stylová povaha může být přímo podnětem k tvorbě. symbolistické a impresionistické prvky s duchem haiku souznějí, jak je vidět.  


Můra73
13. 10. 2016
Dát tip

Jsem moc ráda, že se tu otevřela takováhle diskuze, děkuji za ni.


Darmo-šlap
13. 10. 2016
Dát tip

Ještě zde uvedu originální texty, aby bylo jasné, jak jsem postupoval:

 

"...začala utírat voskované plátno, postupně se její pohyby zpomalovaly, až nakonec začala objíždět obrysy vytištěných květů pivoněk."

 

„Stoupal pomalu, rychlejší byly malé obláčky páry z jeho udýchaných plic.“

 

„...došlo k něčemu těžko postižitelnému, sotva znatelnému, k něčemu, co nemá jméno, co je nehmotné skoro jako stěží viditelný stín lehkého oblaku, běžící po pláni.“

 

"Dveře se zavřely, pak zmizel obličej dítěte, závěs spadl a on už na skle dveří viděl jen zapocené kolečko, které bylo stále menší a menší."

 

Zaujalo mě, jak spisovatel běžné prózy užívá své pozornosti. Nejde o děj knihy, ale o ony detaily, které neopomene v tom proudu vět zmínit.


v každém z těch obrazů je něco nesamozřejmého a tajemného, tím mne přitahují. rytmicky bez problémů. Z varianty bych dal přednost "Závěs spadl" (působí domáčtěji).*

pomlčka po "hadříku" v první básni je i pro mě lákavá varianta. před "pivoňkami" ji také lze, v závislosti na tom, kde má být důraz . – bez předělu se do hry dostává princip aktuálního větného členění – "hadřík" coby téma (výchozí informace), "pivoňky" réma (nová informace). těžiště je automaticky na konci věty. zrovna v tomto případě se mi větné vnímání vnucuje, plynulost též stojí za zachování.


Darmo-šlap
13. 10. 2016
Dát tip

Aha, to je vlastně přenášení důrazu (těžiště) pomocí klíčového slova. Hadřík nebo pivoňky? Zajímavé varianty, které nalezly možnosti předělu.


snake_01
12. 10. 2016
Dát tip

Mně zase napadlo, že by ten první text mohl vypadat takhle: 

hadřík zpomaluje

kolem obrysů ---

pivoňky

Na téhle variantě by mě lákala ta gramatická dvojznačnost - není zřejmé, jestli se jedná o genitiv přivlastňovací (obrysy pivoňky) nebo o nominativ plurálu.


Můra73
12. 10. 2016
Dát tip

při čtení komentáře snakea mě ještě napadlo jednoduché přeuspořádání prvního textu takto:

Hadřík-

zpomaluje kol obrysů

pivoněk

 

 


Darmo-šlap
11. 10. 2016
Dát tip

Ano, první haiku je bez předělu. Snad by bylo lepší nechat ho na dvě řádky, spojit druhý a třetí verš. Tady je kladen důraz na pars pro toto (část místo celku), hadřík za někoho, kdo otírá třeba ubrus s potiskem pivoněk. Druhé haiku s kireji po druhém verši je dobrý nápad.

Zmenšující se zapocené kolečko (po někom, kdo se díval za sklem a tiskl ústa na to sklo) je takový pokus o zpřítomnění minulého času (wabi).

 

 


snake_01
11. 10. 2016
Dát tip

První dva texty vnímám spíš jako miniatury, a to z toho důvodu, že se v obou případech jedná o věty jednoduché bez jakéhokoli předělu - jen rozdělené do tří veršů. U druhého z nich by možná pomohlo, kdyby tam byla pomlčka na konci druhého verše - text by tím získal druhý význam a zároveň by se zpomalilo jeho čtení. Třetí text je zajímavý - letící stín mraku jako paralela k zapomínání... Jako nejlepší vnímám 4. text, a to zvláště proto, jak nenásilně je v něm elipticky načrtnut poměrně rozsáhlý příběh - zastoupený pouze detailem mizejícího kolečka páry na okně (to ve mně velmi zarezonovalo - se vším tím osobním obsahem, který jsem si do toho promítl).


Gora
11. 10. 2016
Dát tip

Ano, skvělý nápad...


Lnice
11. 10. 2016
Dát tip
Ten tvůj prolog...to je hezké:) moc se mi líbí ten nápad, já bych zase chtěla někdy zkusit sedět v klidu před obrazem a psát, co z něj teče ven...krásné haiku, nej je pro mě Zapomněl jsem to jméno...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru