Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Letos kapr nebude

23. 12. 2016
2
1
607
Autor
Jarrda

Hrabu se v šuplíku.

 

   Přede mnou ve frontě stojí asi šest lidí. Právě se řada posunula a já se dostávám k úrovni kádě, o kterou je opřený podběrák.

   „Tak paninko, jakýho pak chcete?“ ptá se mladík v gumové zástěře. Zmijovka mu padá na stranu.

   „Koukám, že už zbejvaj jen malý. Já bych chtěla tak tříkilovýho. ...a může být i větší,“ odpovídá mu menší žena ve fialové bundě.

   "Tak se na to kouknem." Mládenec bere podběrák a loví v kádi. 

   Voda mi vycákla na kabát, kousek poodstoupím a šlápnu do červeného pramínku. Dívám se odkud se tam bere. Kape z pultu, na kterém je zakrvácené prkno.

   "Prosím ho zabít. ...a bez hlavy.“

   Jedna silná rána stačí na omráčení. Pak silný nůž zajede do žaber a oddělí hlavu od těla. Místo otázky pohladí špička nože rybí břicho. Paní kývne. Po rychlém řezu vykouknou vnitřnosti. Dva zkřehlé prsty s krví za nehty je vytrhnou a s hlavou hodí do kbelíku.

   „Máte to za dvěstě dvacet pět.“ Slyším při opuštění fronty.

   Několik vteřin je po mně mezera jak po vylomeném zubu. Pak se zaplňuje.. Dochází jim, že se do řady nevrátím.


1 názor

Lakrov
28. 12. 2016
Dát tip

V tomhle se trochu ztrácím. Po dočtení nevím, zda důvodem onoho vystoupení  z řady byla ta krev (tuším, že ano) nebo spočtená cena.  Mně by ten kbelík vnitřností (bývá to i horší, po zemi) taky zapudil,  ale většina lidí to považuje za běžné. Proto ta nejistota, co je ústředním  námětem.  


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru