tepající tapisérie paneláků

Ze všech těch pocitů, co v hlavě tepají. Záčíná se ti v mysli tvořit chumel a tak potají trpíš, zatímco dny tiše plynou. Linou se zvuky a záře světel, pohyby těl a pohledy očí. Každý z nich končí na dně jiné díry, kde je rychlý připojení a žádný viry. Někde před monitorem. Tak posedlí dodržováním norem až jsme si vzájemně odcizení. Komunikace vázne, docházejí slova a důrazné udílení lajků nezařídí, aby všechno bylo v cajku. Nevíš, co dřív a tak radši roluješ po zdi, kde se ti ne a ne zobrazit to co právě hledáš. Je to sice k hovnu, ale všichni po ní jezdí pořád dokolečka. Tahle léčka nám krade vteřiny po minutách, až z toho jde strach. Přitom máš pocit, že už je na dosah to co ti schází. Jenomže málokdo překročí práh, aby osahal hlínu. Nikdo necítí vinu, všichni jen pocit, že něco je špatně. Malátně do práce z práce, ze školy za comp, z hospody chrápat. Víš jak z toho ven?Začínáš to chápat? Svůj vlastní život vem hezky do svých dlaní a vyslov přání, co se splní. Realita se zavlní a bude tvárná jako modelína. A pokud nechceš, tak jdi dál s davem... Tvoje vina.

obrázek naleznete pod následujícím odkazem:

https://drive.google.com/open?id=0B4rYQBRPlir2czJWajdEYlpZS0hNRVR6UV9kSnZFdEZPU0Rn