Sonety s přikrývkou touhy na jaře vyrašily

 

 

 

 Vyšla mi sbírka sta sonetů - Sonety s přikrývkou touhy (v elektronické podobě): http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1103.

 

 Některé z nich už jsem zde publikoval, přidávám ještě další dva...

 

 

 

Rozhovor se Satyrem

 

 

Někdo si právě plot svůj natírá

zasadí růže, všechen odpad sklidí

Zkrátka se vzmůže, říká: „Hele, lidi

jak umím stavět“. Vidí satyra

 

 

 Ten si hned svlékne kabát promoklý

promluví vážně, přitom se však šklebí

„Čekáš snad na žně? Budou – v pekle, v nebi

Není to pěkné padnout do roklí?

 

 

 Vezmi si jedno, válka všechno stírá

mrtví si sednou, vykrvácí lyra

bude hrát smutně, oplakávat padlé

 

 

 Že máš svůj domov? Hrozně málo stačí

Ozve se: „Pohov“ Zbudou oči k pláči“

Satyr teď v kutně maže si chléb sádlem

 

 

Rytmus bez synkopy

 

 

 Ještě teď sněží květy od bledulí

Hebounký závoj něžné rty jim halí

Těší se na roj, odhazují šály

Oblaka střeží, k potoku se tulí

 

 

 Louky si pouští sytý bzukot včelí

něco všem přály, rosa si je hýčká

Někde tam v dáli sedí na lavičkách

lidé – a v houští sojku rozbrečeli

 

 

Rána jsou chladná, večery se šeří

Ozvěna? Žádná, jenom koně, kteří

po chvilce ržání opět hlavy sklopí

 

 

 Když krávy bučí, trnky tomu věří

že zmizí žluč i že se z listí peří

stane a chrání rytmus bez synkopy…

 

 

 

---