První večeře

Slunce se schovalo za střechy domů,

stín se zdloužil, už se šeří,

dnes večer konečně dojde k tomu,

že On přijde k tobě na večeři.

 

Slavnostně prostřeno, na stole svíce,

láhev vína chladí se u ledu,

ovíváš ubrouskem zarudlé líce,

lépe už nachystat nedovedu.

 

Pod okny v ulici lampy se rozžaly,

houstnoucí tma se jim brání. 

Kde asi je? Kde jen otálí, 

třeba dnes večer nebude k mání.

 

Vychladlá večeře, povadlý salát,

obličej v dlaních, svíce dohořívá.

A to jsi se chtěla dnes do noci smát,

teď slaná voda ti tváře smývá.

 

Nějaký zvuk, dole bouchnutí dveří,

a rychlé kroky po schodech nahoru.

Udýchán stojí tu a přece svěží,

u tvého srdce otvírá závoru.