Toužení

Na lodi červnových mraků 
plujeme za bílou přídí 
a plachty jak křídla ptáků
jsou jenom toužením lidí.

Dole jsou ostrovy bělavých polí 
doteky půdy tvé horké jak sen 
a hloubky zelené oceán obilí
bezedný závratí širý jak den.

A moře čisté je bez vlny na tváři
jež vráska v zrcadle byla by snad
hladina hvězdami očí se rozzáří
a v nich je tisící Ikarův pád.

Písčina vzbuzení mlha tvých těl
stejná i jinaká jak ráno zas
zemřít bych na chvíli v okamžik chtěl
po tuto vteřinu můj dát ti čas