Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrométheus
08. 04. 2002
6
0
1453
Autor
hurricane
Ochočil sis mě
a připoutal jsi mě tím ke skále
železnými okovy.
Smrt by byla milosrdnější.
Připoutal jsi mě ke skále
vyrval jsi mi srdce z hrudi
a zanechal mě černým myšlenkám
netopýrům v oblacích.
Ta rána bolí,
řeže jako sůl,
pláčem krvácí,
hojí se.
Jen co se soumrak snese
na křídlech samoty nad krajinou
vše obejme tmavá noc,
narodí se nový den.
Ty přicházíš znova
a svými pařáty znova a znova
rveš mi srdce z těla
nelítostně.
Hmm, príbeh Prometea je síce smutný, ale v poslednej neviditeľnej strofe sa končí dobre... ;)
Tip
Blaznivkaaa
10. 04. 2002
Vážně ? Síla ? to jsem moc ráda,že toto dílko zanechalo aspoň
nějaký dojem :o))