Afrika

Spatřil jsem tě ve slunci

tvá orosená kůže vrhala 
odlesky na kolemjdoucí
ty kapky vody žhavé jak hvězdy
se ztrácely co nejrychleji mohly

antilopám ukradlas šarm pohybů
mně bezduché cíle
proradná zlodějko nevíš 
já nikdy nevěděl  jak žít pro moment
chci tvou krev chutná po ovoci
sedřu ti z dlaní sladké mléko

jen utíkej já dnes
proti lidstvu nebojuji

usmíváš se exotiko
zářivější než tvůj úsměv jsou už jen 
bílé pruhy zeber v savanách
a mé mince
z nichž si vyrábíš náušnice
šaty si splétáš z barev koření

vůně hlíny
temné teplo tvého klína 
jak Nil vlníš se 
mi pod rukama nakonec ty jsi
ta co mě nad ránem stíná