Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sešestnáct
Výběr: Print, hermit
10. 04. 2002
7
0
1297
Autor
čtyřicet
v mých očích já touha
tuha v knize kamenné
ticho stírá hvězdy z okna
prach v písmu
pěti ok teta
zmrtvýchvstání:
do prázdného nebe
vplouvají ryby
v notové osnově
chorál větru:
když zmlklo srdce
dne suchého a kornatého
jak rány nedovzpomnělých bojišť
na plátně budoucnosti
ach bože žereš
odpovědi mých deníků
ticho: nezáměrná mlha, vlha i plha. prostě jsem si zkoušel hrát s barvičkami...
Je to plné symbolů, které zapadají do sebe, ale přitom se vymykají kontrole. Forma je zvolená velmi decentně - čili dobře. *)
...tak když to ted čtu asi poosmý, tak už je to pro mě mnohem zajímavější a něco z toho vystupuje.... počkám si na podvanáctý....;-)
ale to je právě parádní, když něco není jasný hned, ale až s časem a sílí to a sílí...
Markéta: zachytit celek? Snad dokonce rozumem? Ó, ty lidská pýcho! Roztříštěný svět se rozpíná do všech stran, snad nanejvýš můžeme zachytit kus jeho pláče, jeho křečovitého pohybu, snad ani to ne...
tady se zatím nějak nechytám a čtu to pořád dokola, asi nejsem zvyklý, je to nějaký jiný... no nevadí...
cítím, že je tam cosi naznačeno, ale nějak strašně slabě, že ten zvuk ke mě nedoletí... asi je to moje chyba...
je to jakoby rozdrobeno na kousíčky, nedaří se mi zachytit celek... také to přičítám sobě