Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ZMATENÁ SOBĚ (TOBE?)

11. 04. 2002
1
0
965
Autor
Kamenna_Tvar

                 Tiché šplouchání větru v ulicích

hlučné ticho, těžké jako padající sníh

jak nelehké pochopit, jak věci správné jsou

když jednou jsi tady a hned zase na nohou

nemůžu dopustit, být takhle v rozpacích

když stydím se čím dál míň, čím větší je můj hřích

tak zkouším se pochopit a tebe zatratím

co vzal si mi stejně už nikdy ti nevrátím…


Naku
14. 03. 2003
Dát tip
*!

Čolito
27. 04. 2002
Dát tip
*

Miércoles
12. 04. 2002
Dát tip
Je otázkou, co jsi chtěla říct, co jsi řekla (napsala) a jak Tvé sdělení přijme někdo jiný. Já samozřejmě nemůžu znát ten podnět, který tě vedl k napsání básně. Můžu jen interpretovat, jak báseň působí na mne. A zrovna v tomto případě se mi zdá formulace jasná. První dva verše evokují pomocí počasí jakousi náladu. V. 3 a 4 konstatují obecně známou věc. Ve v. 5 a 6 popisuješ své pocity v dané situaci. Závěrečné dva verše obsahují vzkaz druhé osobě ve vztahu k autorovi: ... tebe zatratím, ...nikdy ti nevrátím. Těžištěm básně je hledání (emocionální?, duchovní?), ale ještě nenalezení (proto možná onen závěrečný vzkaz), na něž se odkazuje i v názvu - Zmatená. A co jsi chtěla říct? Nevím, jen hledím do tmy ...

Miércoles
11. 04. 2002
Dát tip
Šplouchání větru v ulicích ticho, mne dusí jako sníh jak poznat věci, jež správné jsou když nemůžeš zůstat - věčně na nohou nemůžu, nechci, zůstat v rozpacích stále méně stydno mi - za můj hřích ... ... Velice se omlouvám, za to výše napsané, ale stojíš o hlubší kritiku, tedy, zvolil jsem takto. Z básně jsem osekal to co cítím jako přebytečné a trochu zpevnil tvar. Rytmus básně sice odpovídá náladě vykreslené v prvních dvou verších, bohužel tento dojem přetrvává až do konce, kdy už je jasné, že nejde o to, popsat rozmary počasí a v závěrečném verši už je rozvleklost neúnosná. A to je dle mého škoda, poněvaž závěrečná myšlenka by měla být vyjádřena velmi striktně (proto jsem svou parafrázi nedokončil, užil bych pravděpodobně zcela jiných slov). Nelíbí se mi hned na začátku dvě spojení: tiché šplouchání a hlučné ticho (a vlastně celý druhý verš). Šplouchání už samo o sobě evokuje tichý zvuk - šplouchání neburácí. Hlučné ticho je příliš otřepaná metafora, navíc opakuje to, co již bylo řečeno v prvním verši: tiché ... - ... ticho. Zcela určitě by stálo za to zbavit se plevele mezi řádky a možná také nelpět tolik na rýmu, když metrika stejně není dodržena. Nic ve zlém, jen upřímnost. Hezký den

Miércoles
11. 04. 2002
Dát tip
co vzal Jsi mi ...

Zivago
11. 04. 2002
Dát tip
Je to tak truchu utahane... tohle nei hlubsi kritka, ale nazor radoveho ctenare.

Diky za vycerpavajici kritiku... snad jen jak jen muzes vedet, co jsem chtela rict?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru