Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bych rád

25. 01. 2018
2
1
357
Autor
MAJKL65

 

Dívám se, jak rozsvěcují město 
jak do lamp míří elektřina a ze vzduchoprázden výbojek 
rodí se ostrovy světla
jakoby někdo navlékal barevné korálky na neviditelnou nit 
je mlha a lidé tam dole spěchají 
jakoby naruby potažení kůží včerejšků 
jen já jsem nad městem 
tichem hovořím s Bohem
a vítr mne šlehá sněhem jako římští zbrojnoši Krista
je slyšet jak skřípe zemská osa 
a osleplá okna starého domu po Němcích jsou zavřena jako oči mrtvého
tento kraj je celý po Němcích a po nás již nebude nic 
zažívám blízkost nirvány 
je to nepopsatelný pocit a tak o něm píšu 
když cítím, jak v mém těle přesýpají se písky mého já 
jako hodiny tohoto času 
a zpovídám se ze svých hříchů 
mlčením což je největší slovo 
že jsem se bál a neodevzdal své obavy tobě Pane 
že jsem miloval víc než Tebe
že jsem zabil rybu a střelil kočku do hlavy
že jsem osahával holku pod tvým ukřižovaným synem
že jsem se díval klíčovou dírkou a víc už vám neřeknu
že jsem nikdy nic neukradl, jen pár slov z cizích hovorů 
že jsem jezdil na černo do školy, protože jsem propil peníze na jízdenku 
že jsem při rvačce o hlavu většího kluka s ruským jménem Oleg kopl do koulí, ale pořádně až se rozbrečel
že jsem se rozešel s holkou tak, že jsem s jinou vyšel z kina a ona přitom před kinem čekala, že půjdeme na odpolední promítání Čelistí a pak jsme s tou novou spolu píchali hned na prvním rande
že jsem chytil ptáka a chtěl jsem jej ponechat v kleci jen pro sebe 
že jsem zabil mouchu novinami s Husákem 
a tak dál
protože ďábel si na nás na básníky prostě zasedl 
a tak dívám se do mlhy
jako bych byl na pláži Omaha 
a chtěl bych padnout
zasažen střelou do srdce horkou jako tvé tělo
být probodený bajonety tvých paží 
a krvácet tak z ran jako když slunce prosvítá děrami v oblacích
aby to nebolelo a bylo to rychlé 
a pak jít cárat tím městem tam 
zastavit se vývěsek a u plakátů 
koukat lidem do oken a očumovat všechny ty postavičky, lúzry, čúzy i somráky
i ty obyčejné normální lidi, z kterých jde největší strach
a závidět holubům na kostelních věžích
že ti jsou andělům nejblíže    
bych jednou rád 
  


1 názor

je to splácané páté přes deváté, ale uvnitř je spousta krásných obrazů, pro které to nezatracuji, příiš dlouhé na báseň, ale nevím, jestli to tak má být, možná to nejsou ani volné verše, snad jen takové zamyšlení, ale obrazy dobré


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru