Jak to chodí v Indii

I. vše, ale naprosto vše je buď ááááááááááááááááálrrrrrrrrrrrrjjjt (alright) nebo krrrkkkt (correct) musíte být neustále happy, protože jen pak jsou i oni happy, na tom, co chtějí oni podle jejich slov nezáleží (velmi smutné)

každý den je svátek, dnes je třeba cow crossing (svátek, že krávy přechází silnici a neleží na ní)

krávě na ulici se Váš řidič vyhne, do lidí mírně drcne. psa přejede troubí se neustále a to i pokud jste na silnici sami

very mild tu u jídla znamená, že vás bude ráno pálit prdel nikdo, kdo vyzkoušel spicy nepřežil

všichni na všechno kývou nikdo ničemu nerozumí

když řidiči v autě řeknete, že tam má vedro, zamrazí vás, když mu řeknete, že tam má zimu, upeče vás když se ho zeptáte jakou teplotu má rád v autě on, řekne, že tu co vy a začne se hystericky smát

ind se směje prakticky pořád a všemu dond vrrríííííí (dont worry) vám řidič bude říkat ikdyž odbočuje přes protisměrný pruh dálnice a k vaší exponované straně auta se řítí autobus, který vůbec nebrzdí když už si myslíte, že jste mrtví, vidíte, že řidič v pohodě odbočil a vesele jede dál, mrkne na vás a řekne nou tnčn (no tension)

když se vás zeptá zda chcete slyšet indickou hudbu a kývnete, zavalí vás vlna popu a indické tradiční hudby smíchaná do jakési asijské verze diska „vrrrrrrrrry nás louv ssssunk“ znamená, že píšeň, co zrovna hraje je o lásce

pokud vám jejich výslovnost přijde divná je to z tohoto důvodu „english in india and in czech republic is very different“

neustále kýve hlavou jako, že souhlasí, a to ikdyž nic neříkáte

když ind kýve hlavou, neznamená to, že souhlasí, ale jen, že poslouchá to v žádném případě ale neznamená, že to, co mu říkáte udělá

hned znamená cokoli v otevřeném intervalu

po dvou dnech jsou všechny úkoly zapomenuty a nikdy neexistovaly

když vám ind jde otevřít dveře v autě a uděláte to sami (nejste papaláš, aby vám druhá lidská bytost otevírala dveře), ind se urazí, protože je to jeho práce a vy mu tím říkáte „nejsi dost dobrý, abys mi otevíral dveře“

jakoukoli kritiku indie bere ind jako osobní urážku (včetně komentáře, že je tu vedro)

když dáte indovi dárek pro někoho z jeho rodiny, kouká na vás jako na blázna, pracuje pro vás přece on

VaKinizace je zde standardní pracovní postup a základní nástroj VŠEHO činění je to ovšem velmi zvláštní

VaKinizace, kterou já moc nechápu, je totiž spojená s přístupem maňana, pomalostí, laxností a odkladem čehokoli na kdykoli

opravdu mě baví jejich deadliny, např. prezentace akce, podle které se u nás akce připravuje, se tu dělá den před akcí do té doby mají „celý koncept v hlavě“ a pracují intuitivně, a flexible for change – mám pocit, že jsem našel zemi, ze které pochází VaKinismus ?

S řidičem se večer domluvím na půl osmé ráno, ať jsme v osm v práci. Vše je jasné, řidič kýve. Vím, že to nic neznamená, tak ho nechám čas zopakovat. „Sefn frty srrr“ správná odpověď. Ráno po snídani teda v půlu čekám na recepci a volá mi řidič:

„v kolik pojedeme pane?“

„přece v sedm třicet, jak jsme se domluvili“ pravím mile

„ano pane, čekám na vás dole na recepci (I wait you there)“ směje se řidič

„to není možné na recepci jsem já a vy tu nejste“

„ano pane, čekám vás na recepci, kdy přijdete, pět minut?“

„ne, říkám, že už tu jsem, ale nevidím vás“

„ano pane počkám tu na vás“ a začne se zase smát „ale já jsem přímo tady a nevidím vás“

„ano pane, to je vryyy gut, čekám“ další konverzaci vzdávám, čekám sice já, ale za pět minut dorazí auto k recepci.

„dobré ráno pane, happy morning, you happy?“ směje se řidič a snaží se mi vytrhnout kufr z ruky a nacpat mě do auta. tuhle hru už znám takže kufru se vzdám, ale díky tomu triku si dveře otevřu sám řidič napůl uspokojený svým úspěchem, hodí kufr dozadu, sedne do auta a okamžitě pustí klimatizaci na mínus třicet. že nejsem z Grónska už mu prostě asi nevysvětlím, tak se usmívám, mrznu a poslouchám indický pop. hraje Rahman, tak řidiče ohromím, že to znám a to i s filmem.

„kam jedeme pane?“

„je ráno, takže do práce, jako každý den ráno“

„ano pane, very good, you happy?“ věnuju mu další jinovatkou ojíněný úsměv „very happy“

„no tenčn sir, zis iz india, efriting happy“ a zasměje se tak, že se musím smát i já

„kde jste parkoval, tady jste nebyl“ jsem zvědavej, čekání mi nevadí, je tu hezky

„přece tady na recepci pane“

„ne tady jste nebyl, to bych vás viděl“

„ano pane, čekám tu (už jsme na cestě) na vás, nou tenčn“ a následuje smích

„ale teď už přece jedeme“ zkusím vtip

„ano, jedeme do práce pane, dneska oběd v restauraci pane?“

„ne najím se na ubytovně pro zaměstnance, pojedeme tam, a večer potom do hotelu a pak na tržnici“ udělal jsem tu chybu, že jsem do věty dal více jak jednu informaci

„takže večer ne jídlo?“

„najím se v hotelu“ vysvětluju „chcete jet do hotelu“ diví se řidič a začíná otáčet auto

„ne, jen tam budu večeřet“ „chcete večeřet?“ diví se řidič ještě víc

„ano, ale až večer a na hotelu, pak pojedem nakupovat“

„ahá, takže chcete jet nakupovat, ne do práce“ chápavě vrtí hlavou řidič

„ne, chci do práce“

„ne nakupovat?“ ptá se zklamaně řidič

„ne, nakupovat pojedeme večer“

„večer ne jídlo v hotelu? are you happy?“

„ano, večer jídlo v hotelu, až pak nakupovat“

„vám nechutná jídlo v hotelu, je špatné, are you happy sir?“

„chutná, vždyť tam budu jíst“

„ok, chápu, jen jsem myslel, že chcete nakupovat, no tnčn“

řeknu tři oddělené věty a konečně se domluvíme (doufám): „teď do práce“ pauza „večer na hotelu – jídlo“ pauza „po jídle – nakupovat“

jsem si naprosto jistej, že už řidič ví, co chci, načež mě překvapí otázkou: „takže ne oběd?“ …

III. Já se svého řidiče ptám:

máš rodinu?

yes, very good.

kolik dětí?

tůů

a kde žijete?

já žiju tady a rodina taky doma

taky v Aurangabádu?

ne doma

kde doma doma?

kde jsem bydlel dříve

kde to je?

doma...

---