Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeznámý
05. 03. 2018
0
1
281
Autor
Mariali vertente
Koukám se z okna na hvězdu naší,
jak se nahoře krásně vznáší.
Venku sníh, na oknech mráz,
a ve tvých očí měsíční zář.
Pohled do těch krásných oči,
Jak v ráji bez pomoci.
Ruka v ruce dnem i nocí,
Při obětí jsi v mé moci.
Cítíš dotek mého těla,
Já cítím jak ses sladce chvěla.
Cítit radost to je pocit blaha,
Příjemnější je, když tě má ona ráda.
Bud štěstíčkem navždy mým,
Snad tě nikde neztratím.
1 názor
to je jako "andělíčku můj strážníčku... a navíc tam máš hrubky...
ve tvých očíCH, objetí-obětí - to je rozdíl a sakra velký...
bych se na tyhle hlouposti vybodla a psala civilněji... jak jsem ti už psala, zkus si přečíst nějaké básně tady třeba, které jsou oceňovány - třeba umbraticu, goru... a uvidíš, jak asi se mají básně psát a pak zkus ta slova poskládat jinak