Zobudená spomienka

toto bolo milé, prečo ty vlastne nepíšeš, Andělka? ide ti to

A já si vzpomněla , k té chůzi - jak u nás na vsi každé ráno kolem půl osmé spěchali do školy dva učitelé, manželé, já stávala  v tu dobu s dalšími na zastávce autobusu a pokaždé viděla za učiteli, mými bezva  kamarády - za nimi vlající fáborek. Jejich dítě!!! Vedli HO mezi  sebou, každý ho držel za jeho jednu ruku, do školky. Též nedokázal najít metodu pohybu mezi spěchajícími rodiči, tak za nimi VLÁL...:-)).

možno, Karol

väčšinou od tety Pavly, z baru som sa vracala oveľa neskôr bez rodičov k rodičom, Ľuboš :)

Já jenom doufám, že jste se tenkrát večer nevraceli z návštěvy baru. A trošku jsi mi připomněla Pepu Vyskoče ze Švejka. (smajlík starého kozla)

 Je pravdou, jak nám v hlavě uvíznou dětské drobničky zdánlivých banalit. Možná jsou to poutka k budoucímu rodinnému sdílení ...kdo ví? Milá vzpomínka.

vitajte u mňa - Iva, Irča,nascheanou a hanke ďakujem aj za tlmočenie :)

ach tak, díky moc!

tiene - stíny

vidím, jak moje znalost slovenského jazyka upadá... :( co to je tieňov?

hezká vzpomínka...

:) pamätám si, ako som nedokázala nájsť metódu pohybu vedľa rodičov, ak sme kráčali držiac sa za ruku, beh bol prirýchly, chôdza pripomalá