Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Víno

14. 04. 2002

1798

Autor

Okeya

Věnováno dívce z obrazu, Beatrice D´Este od Leonarda da Vinci. Julián 2002

Je zima
kraj zmizel v bílém sněhu
a já jsem pořád sám
hledaje bezpečí a něhu
plameny rozkřesám

a vzbudím tvou krásu.

A víno

rudě se třpytíc ve sklence
svou chutí mne chytá do pasti
shlížejíc na dva milence
jež dotýkají se propasti

sebe a času.

Sníh roztál

a odkryl loňskou suchou trávu
brouzdám jí s hlavou sehnutou
a měsíc zlobně a možná v právu
skrz mraky se bije s temnotou

a párá noci látku.

A víno

s mou myslí v těsném objetí
myšlenky vtahuje do víru
zlatavé vůně jsa obětí
zasním se klopýtnu o víru

a jsem zas na začátku.

bielaaura

23. 02. 2004

Dát tip

riadne píšeš.takto sa do teba cez básne môžu ľudia zaľúbiť

Jarodějka

15. 11. 2003

Dát tip

tohle doporučím do klubu Studen, dílko má atmosféru obrazů, a všechno přenáši i přes okenní sklo, hodně tahů štětcem

Albireo

10. 04. 2003

Dát tip

Milá básnička! A ty přechodníky jsou ústrojné. *

Okeya

10. 04. 2003

Dát tip

Díky, vážím si tvojí kritiky. Přechodníky jsem tam psal a ani jsem o tom nevěděl, patří tam úplně přirozeně.

Nanthei

03. 04. 2003

Dát tip

už chápu...teď, když vím, kdo je Beatrice.. nádherné... obě

Albireo

16. 12. 2002

Dát tip

Hezké, hladivé. *

aRmida

15. 11. 2002

Dát tip

ó víno mám taky moc rád, ačkoliv rozhodně nejsem znalec. a taky mám rád přechodníky takže dávám do klubu:-) co jsem to... jo, takové básně je na soutěž skoro až škoda!*