Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V bílé noci

24. 04. 2018
2
2
533

slyším táhlé blues životů
  do kterých jsem nestihl vstoupit
                       chci-li vůbec?

jejich průběh mi dokáže
    jenom rozvířit vlasy

po chvíli
  zůstávají nehybné
       stejně jako já

ohraničen pláství
ze které se mi nedaří vyklubat

        k čemu nicota
vyvstávající přede mnou jako zítřek

čekám na ránu
              která by vyplašila ticho
  panáka z tkání
             neschopného střílet
                            do vran

to já se stávám zázrakem
      kreací svých schopností
 už mi nestačí
     jen pohybovat zemí pod sebou
          a běhat chodidly

rozbíjím skulpturu nerozhodnosti

už nemám s kým soutěžit
  pouze hrany mezi tělem a světem
čekají
       až je rozpářu plastovou vidličkou

         až zažiju rodící se jistotu
svých činů v
       prostoru zážitků
                  z dovolené
                     paní uklízečky


2 názory

Díky a máte na mysli abych tyto pocity přiřadil někomu jinému nebo je popisovat obecněji?


Herpes123
24. 04. 2018
Dát tip
Zajímavé, určitě to má potenciál. Možná by ale neuškodilo to trochu depersonalizovat.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru