O skutečném významu slov 4

Kromě výrazného podílu na vzniku moderní slovenštiny se Štúr také zasloužil jako evangelický misionář a v létech 1840 - 1842 působil v Brazílii. Podařilo se mu proniknout hluboko do odlehlých pralesů a navázat kontakt s tamějšími domorodými kmeny. Velice mu učaroval jejich přírodní styl života a schopnost získávat z přírody veškeré potřeby pro běžný život a stravování.

Zejména jej zaujaly různé druhy ořechů, které domorodí obyvatelé sbírali. Na jedné straně to byly velmi tučné pili-pili ořechy, které byli zdrojem tuku a umožňovali mu smažit jeho oblíbená kuřata dle receptu plukovníka Sanderse, jenž mu částečně byl prozrazen při Štúrově misionářské činnosti v Botswaně.

Na straně druhé se zamiloval do jiných ořechů taktéž v tvrdé skořápce - brazilských ořechů (Brazil nuts - v angličtině - nepříliš vynalézavě pojmenované). Domorodci je nazývali para-para. Štúr měl utkvělou představu, že přenese pěstování para ořechů do teplých oblastí Žitného ostrova a proto žádal domorodce o poskytnutí sazenic ořešáku, aby je mohl přepravit na Slovensko.

S domorodci byla komplikovaná komunikace a Štúrovi se nepodařilo zvládnout jejich nářečí, proto před odjezdem do vlasti žadonil. "Para dajky, please. Para dajky."

Domorodci nechápali, co je po nich požadováno. Až po chvíli jeden z nich přinesl malé sazeničky a drobná semínka. Štúr blaženě a s velkými díky přijal sazenice a vyrazil na zpáteční cestu. Sazenice smozřejmě nepřežily trmácení přes oceán, ale semínka se mu podařilo zapravit do žírné půdy. Vyrostly z nich do té doby na Žitném ostrově neznáme plody rajčat, které poněkud zklamaný Štúr pojmenoval "paradajky".