Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Někdo

14. 11. 2018
1
1
394
Autor
MAJKL65

My v sebe věříme jak světlo ve stíny 
jak moře v kapky a déšť zase v pláč
a venku poprchá listopad podivný
po kapsách listy má falešný hráč.  
 
Dívám se do nebe rostou tam oblaka
a obzor křiví se pod tíhou luk
a tady zůstala ovoce nějaká
viseti na větvích u božích muk.

To někdo nesklidil jablka s hvězdami 
která teď překrojí napůl jen mráz
a co je právě teď kolem a nad námi
vybarví pomalu soumrakem čas.

A prázdné krajiny mlhou se zahalí
tak jako ty dáváš na sebe šál
a my jak večerem jsme trochu opilí
a přitom pijeme vody mé žal.        


1 názor

agáta5
14. 11. 2018
Dát tip

třetí sloka fajn, poslední u mě nee :)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru