Kouzelnice

Do mého ticha vytáhla svíci,
malá kouzelnice.

Přišla v obrovském kabátu,
dlouhém,jak moje touha spící,
na ruce, polibek skrytý ve hmatu.

Malá černovlasá kouzelnice.

Přišla mi říct, že mě má plnou hlavu,
tajemství má rub i líc,
když kouzlí z pod rukávů.

Malá smějící se kouzelnice.

Hádal jsem,co bude čarovat.
Proč stojí u dveří a zase mizí?
Kouzla si schovává a chce mi pravdu darovat,
abych pochopil, že mi nic nenabízí.

Z hnědých očí vytáhla svíci
a plamen stačil říci,když u mě stála:
\"... já už Ti všechno dala...\"

Věřil jsem okamžik,že pravdu čarovala.
Krutá je pravda.
Krutější, když za lež se schovávala.
Pak probudí se a lež je spáč.

Vyběhl jsem za ní a před domem jí chytil v dlani.
Stála tam
a kouzlila svůj vlastní pláč...