Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Touha

19. 04. 2002
0
0
387
Autor
Stein

Když otevřeš ruku, vzlétne z ní touha marnivá. Pak rychle zavřeš,pro záruku, jestli se někdo nedívá.

Je jaro,ale někdy sněží.
Ne venku,to ve mě něco padá.
Obrovská touha velkých věží,
na které křídlem srdce mává.

 

Výšku vyhledává.

 

Stoupnu si na jednu z nich
a sněží mi do křídel.
Mé srdce rozpouští sních,
na vodu, abych zapoměl.

 

Zmáčený anděl.

 

Žiju touhou zbičován,
když z velké věže skáču.
Nahoru jdu srdcem milován
a dolů padám,protože pláču.

 

Srdce tluču.

 

Je jaro a touhy tají.
Ne venku,to ve mě láska stydla.
Teď vím,že ptáci nelétají,
když se jim zmáčí křídla...


 


oldsares
21. 04. 2002
Dát tip
Steine, Steine, co jen tě to napadlo, to je sebevražda! Když už se pustíš do tak strašně profláknutého tématu, tak musíš přinést nějaký nový pohled. A to se ti přes veškerou snahu nepovedlo. Je to usmutněná nuda. Navrhuji rozebrat na součástky a použít jinam.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru