Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pomáhejbůh

22. 04. 2002
1
0
1246

Toto jsem napsal při poslechu Rachmaninova - Sonata č.2 : Lento v přednesu Davida Helfgotta.

 

Pomáhejbůh

Secret.Dandelion

 

Zdálo se mi,

však možná jsem bděl,

o klavíru, hudbě, harmoniích.

Třeba jsem usínal,

pod tóny táhlými,

tedy jsem se mohl i

... probouzet.

Nehrál jsem já,

ani v reálu nehraji,

či tu noc jsem,

ani nad světem nechtěl,

procvičit hbitost,

prstů a rytmus rukou.

Hrál Bůh, Ježíš,

mezi virtuosy,

jeho jméno přeloženo,

všemi zapomenuto,

či vůbec neslyšeno,

v řeči, o které si myslím,

že používám,

zní : Pomáhejbůh a on,

mu skrze prsty,

co mě nenadělil,

nevěřím, ale je to tak,

ten prevít vymyšlenej,

jemu pomáhal.

Jsem tedy unešen,

mimo a třeba v tomto světě,

baví mě sám stvořitel,

a jeho hra ode mě,

etnicky příbuzného,

skladatele.

 


...z babiččiny seite jsem tak trochu kleiner deutscher

Jerry_Shit
13. 09. 2005
Dát tip
Rachmaninova žeru, báseň mě uchvátila jako sama hudba. :-) (Ty jseš němec?) *TIP*

Radost
22. 04. 2002
Dát tip
tohle jde do značné míry mimo mě... jak formálně, tak obsahově se mi to nelíbí neber to osobně, plíz

houmles
22. 04. 2002
Dát tip
Nuslag, nuslag, nuslag!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru