Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sečerní andělé III.
Autor
agáta5
Včera bylo na umření, tak jsem si lehla v obýváku, dala pod hlavu bulík a za zvuku mýho přítele Manka usnula jako špalek. Tedy je fakt, že nevidím skoro žádnej film do konce. Buď mi ho škrtne reklama nebo spánek spravedlivých. Včera to byl minutovej spánek, protože najednou smích, otevřu oči a nade mnou všichni mý nejdražší a že prej, no teda mami, na tebe je pohled. Nebudu sáhodlouze vyprávět, jak vypadá ženská před důchodem, když zpocená odpadne. Budu vyprávět o tom, jak se uchvacuje soukromí do podvládí tříletýho špunta a žádná výmluva typu „on nespal po o“ neobstojí.
Je to řvoun, sociopat a psychopat v jednom. Do jeho narození jsem netušila, že se dá namixovat takový dítě a když jsem o nich četla, nevěřila jsem. Ubulený Lucce se snažím nabulíkovat, že je to zkouška, protože prvorozenej je adept na dítě století, proto ten druhej musí být nutně ďábel. Na její „on z toho vyroste“ moudře kejvám hlavou a mlčím.
Včera vlítl v ponožkách a trenclích do bazénu, proběhl bouřkou zalitým záhonem a nutně mi to přišel oznámit do obýváku, kde jsem se ještě vzpamatovávala z probuzení. Elegantně se sklouznul po mazanině, a když jsem jen připitoměle čuměla na tu spoušť, přitulil se. Babí.
Babí se obrnila zlhostejnělým výrazem a lokla si ledovýho kafe, který jí podstrčila též zlhostějnělá Lucie. Naše oči se potkaly u nebe. Vytáhla jsem starý prostěradlo a dala ho na schod u dveří s nadějí, že se do něho příště utře. Pětkrát proběhl těsně vedle.
Večer vypouštím bazén a jdu gruntovat. Tak a ještě prádlo. Ten malej hajzlík má štěstí, že jsem prala jen montérky. Vyvařovací program se na mě chechtá už z dálky. Honzový pracovní trička jsou nabatikovaná líp jak z Batávie a jsou o půlku menší. Chlapi na šachtě to určitě oceněj.
Tak ještě nastavit budík na ráno a můžu do hajan. Šahám po novém bílém zázraku, co se řídí podle družice, či co… sakra, co to je? Držím v ruce skelet čehosi, co připomíná budík jen vzdáleně. Dvakrát se nadechnu a vytahuju mobil. Nechápu, kdy to stihnul.
V sobotu ho hlídám, panáčka, ten ať se těší. Nastřihla jsem mu pyžamo, na zadku má obrovskou díru až ke gumičce a schovala mu pušku na vodu, ještě mu nasolím trošku jeho oblíbený jahody… chachá, na mě si nepřijde.
Svlékáš křídla
proč by ne, když jsme přestáli všechny strachy z nadoblačných výšek…
já, zábradlí postávám svým vnitřním postavám
odepínám obojky
když k ránu zavíříš vzduchem
chytám se nebe
za kůží
v prostoru
zapomínám milovat beztíž
19 názorů
jo, sranda s nima teda je, posledně mi vnouček sáhl odborně na prsa a ptal se: babi, ty máš taky udělaný molitanový prsa, jako maminka? :-)) atd, jedna pecka za druhou. Někdy je dost obtížné"zachovat si tvář"
*, často se těším, až je vrátím rodičům, ale bez nich by byl život fádní :-))
Přemku, to doufám z celého srdce. Dnes jedu na Svěráka do Nepomyšle. Tam bydlí moji drazí a starší vnuk (8let) tam bude recitovat. Má paměť jako slon, asi z něho bude jednou básník :)) už se těším, co tam zase ten malej ďábel vyvede. Svěrák na nás jen tak nezapomene
děkuju za čtení
S dětmi se to musí umět. Jinak trpíte. Je zajímavé, že čím více se jich nevšímám, tím více se účasti dožadují. Umíš to s nimi skvěle. Jednou se tomu budou chechtat.
Evženie Brambůrková
12. 06. 2019Jo, babičky, ty musí být mazaný. A že je první dítě postrach a druhé ďábel, to já dávno vím a tak se nedivím, že je to pořád stejné. Jen ty oči mají andělské a za nimi číhá rarach sám.
A proto je milujeme. Jsou nám děsně podobní. :-))) /T
Jen vyzvídám, zda obyčejně Honzovy, anebo jestli náhodou nejde o něco tajuplného, co mi nutně chybí v šatníku.
Dobré jsou také všechny ty digitální zámky na spotřebičích, není třeba dlouze hádat, kdo je první zmákne deaktivovat.
mám špatně češtinu? njn, já to píšu z fleku jak mluvím :)
jj, na nervy úplně skvělý :))
Tady je to hotovej balzám, taková bahenní koupel na nerv.
Ag, proč Honzový?
:) legranda musí bejt ... si to všechno zapisuju, aby mi neřekli jednou, že si vymýšlím :)
Nastřihla jsem mu pyžamo, na zadku má obrovskou díru až ke gumičce a schovala mu pušku na vodu, ještě mu nasolím trošku jeho oblíbený jahody… chachá, na mě si nepřijde.
Po kom ten kluk asi bude???
Mám to s dvouletou vnučkou podobně - jsme si podobné, a hlavně obě vysmáté - nejvíc mne dojímá, když se směje, i když jí není do smíchu - jen aby mi udělala radost...