nevzpomínky

Příště

se už nejspíš nesejdeme 

...
nebudeš tak nedočkavě zpívat
oba chvět se nadějí 
nerozhoupe se zvon 
ulitý z touhy nesmírné mlhoviny 
v temnu žil 

nepraskne ohraná struna 
nevylíhne se jasný měsíc 
co předvádí vše co má 
svit a pohoří    i krátery 
po dopadu našich ničivých meteoritů 

nevydechneš do noci žár 
ona nevzplane 
nerozhoukají se sirény 

zoufalé ticho bez tebe
se nezacelí 
teskně spící bourec neožije 

ale to nejjemnější hedvábí

přetrvávávávávávávávávává