Ztráty

Přátelé odcházejí

jen vybledlé stíny po nich zejí

Na čtyřech stěnách v minutách snění

Pak pomalu mizí zas do zapomnění

Každým svým krokem blížíme se o kus smrti

Co nás to bolí, která síla drtí?

Když v každém oka mžení

odchází jeden z nás

Jaký jen žal, jak hluboký sráz

když každá chvíle cosi mění

V mraky se mění slunce zář

Tak ztrácíváme vlastní tvář

Snad věříme na navrácení

To však již pro nás dávno není