Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDva břehy
Autor
Benetka
Náš společný čas se počítá na vteřiny...
Kde si bol?!
To bys neuhádla.
Nehovor mi,že si bol cikať tam niekde vonku?!
(Pro sebe : No tak dobře,uhádlas... :p) A pak jsem chtěl říct : Co tu děláš,vždyť víš,že sem nesmíš,ale nepustila jsi mě ke slovu.Typická ženská.Vychrlíš záplavu slov a já nevím na co dřív odpovědět,a tak raději mlčím.Snad jen ještě Tvá klasická otázka :
Prečo si taký smutný?
Ale já jsem přece vždycky,ne?!
Ale to nesmieš!
A to už jsem se musel smát.Ale byl to takový hořký smích,neboť jsem chtěl dodat,že jsem vždycky o to víc smutný,když Tě vidím...
Ale to už jsi byla pryč...
Dívám se na Tebe
Ovšem jen když mám tu možnost
Z neskutečné dálky
A jen na kratičkou chviličku
Protože jsi jako SLUNÍČKO
Tvůj dotek je tak nádherně hřejivý
Jenže hledět na Tebe znamená oslepnout
A já už díky Tobě přišel o rozum
Vždyť jsme každý někde jinde
Já tady a Ty tam
Ty tady a já tam
Každý na svém břehu
A mezi námi
Řeka
Která odnese pryč vše na co si jen vzpomeneš
Objetí
Políbení
Lásku
Něhu
Prostě jsme každý na JINÉM
Břehu