Problémy

Můj mozek tlačí na lebku,

problémy se hromadí.

Potřebuju porozumění špetku,

moje buňky v mozku nikoho takového neznají.

Zabiju se, nezabiju, toť otázka denní,

myslím, že to nikomu proti srsti není.

Snad jen mojí rodině, která se furt hádá,

až mi z toho únavou hlava někdy padá.

Než já je můj kluk o hodně moc lepší,

mezi náma už to není jako dřív,

jeho láska ke mně je den ode dne menší

a já přemýšlím, jestli si ho zasloužím mít.

Neznám člověka, který by mě měl rád,

bez pomluv a bez přetvářek,

kterých každý dostatek má.

Snad jen moje rodina, ano, ta je jediná.