Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Podzim Kerouac

24. 10. 2019
4
4
375
Autor
MAJKL65

Padá listí

vítr těžce dýchá

a dělnické autobusy zívají dveřmi nástupů a výstupů

je brzy ráno, kdy noc ještě neusnula a den není probuzen

kdy i holubí hledí na svět jen jedním okem

a kočky se vrací z hvězd

jen poštovní doručovatelky již vláčí složenky, smuteční parte a soudní obsílky

a diskrétní obálky s prostředky na erekci

pouštím si rádio a hned ho vypnu

jen proto, abych si uvědomil ticho, které tak nastane

kdy i spadlý špendlík mlčení zvoní hranou prvních slov

a nechávám to přicházet

myšlenky na přítomnost i obyčejné pitomosti

jako jak dlouho tady ještě budu a tak

a pak si zaliji čaj a vůně horké vody se mi sráží na tváři

miluji ten okamžik, kdy se sáčku spustí jeho chuť a nechává za sebou stopu jako krev

pak přidám umělý cukr a šťávu z citronu a med a trochu prachu našich mrtvých

který je všudypřítomný

a zavřu oči

chci zůstat neviditelným po zbytek dne

být nepovšimnut tělem i duší a spatřit tisícem očí najednou

převádět slepé, kteří si jen myslí, že vidí

zpívat k hluchým, kteří si jen namlouvají, že slyší

hovořit k mrtvým, kteří se s vámi vsadí o cokoliv, že žijí a ukáží vám výpis z banky

a dávat almužny času svého na zastávkách na znamení  

těm, kterým už nikdo nezastaví

a taky se pomodlit

jenže kde hledat dlaždiče, ke kterým bych poklekl a směl bych tak být sprostý k Bohu

protože emoce jsou při modlení nutné stejně jako při šukání

a kde najít kněze se srdcem

protože kdo nemá srdce je němý víc než ryba i když mu ústa přetékají otčenáši i zdrávas

zkusím projít město a třeba se potkám

nahlédnu do nejposlednějších náleven a třeba se tam se sebou opiji

vejdu do chrámu a nafackuji si za své pokrytectví, s kterým přistupuji k životu

a zpřelámu hnáty svému stínu, neboť mi připomíná a zároveň to nebolí

a pak se tě na nic neptat

a tvrdě ti to udělat

a odpustit ti, že mluvíš k Ježíši, Bohu i čuráku v jeden okamžik  

neboť láska je jen jedna

 

 

 


4 názory

Luzz
28. 10. 2019
Dát tip

začátek trochu pomalej. zívající dveře autobusů jsem už četla hodněkrát... ale kočky a hvězdy jsou fajn... proces přípravy čaje mě skoro odrovnal...

ale pak lepší a lepší... má to v sobě tu zvláštní lenivost a zároveň (místy) naléhavost... za to tip.


atkij
24. 10. 2019
Dát tip

Nepřijímám (si) celé bez výhrad. Ale za poslední dobu, co Tě čítám, mě tento text rozhodně zaujal. Nevázanost tvému vyjádření svědčí. 


Lerak12
24. 10. 2019
Dát tip

Civilně lidská konzumace času se vším všudy. Myslím dost výmluvný pohled a povedené dílko.


To.Tak
24. 10. 2019
Dát tip

Já moc volným veršům neholduji, protože mé básnické střevo bez obtíží zvládá rýmy vázané, ale tohle mě zaujalo obsahem. Holt,, kde je nápad a chytré myšlenky, tam rýmování netřeba


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru