Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePráce a hobby
Autor
Oldjerry
V roce 1961 ještě jezdila do hor pro dřevo na výrobu celulozy v ružomberské celulosce úzkokolejka a její jméno »Korytnička« neklamně ukazuje na staničku na opačném konci trati.. Já jsem tehdy pracoval tam, kde se celuloza měnila, na jemné hedvábí...
Ještě dnes je v lesním porostu vidět kudy trať vedla.
Tam na staničce uprostřed lesů v lázeňském městečku - spíš vsi - jsem viděl kováře. I kladivo mi půjčil - a já kupodivu dokázal vykovat dláto a dokonce ho i zakalit...
Bože! to mi bylo čtyřiadvacet let... a byl jsem v Ružomberské vojenské nemocnici na vojenském cvičení...
***
Kovář
prsty ztvrdlými od kladiv a kleští
odhodil do vody poslední podkovu
a rukama, které nad ohněm
získaly barvu okují
uchopil plátek železa a malý mlátek
Horké železo z výhně voní
do běla rozfoukaným uhlím
a záhy rozezvoní se kladivem
Barva slunce se mění
na barvu Západu
Plátek zmizel
a na kovadlině se zrodil vinný list
jen jen přikrýt hrozen Tramínu
Zítra se ovine kolem kliky
a podpoří svou drsnou krásou
tajemství důstojnosti kostela
hlazen desítkami rukou
11 názorů
Jsem chemik a ekonom - kovadlina ve mně vzbuzuje úctu... ale ze dřeva jsem udělal pár věcí, které zdobí můj byt...
Jani - já ji mám ke kovářům, elektrikářům, tesařům, k... a tak dále, ke každému, kdo něco umí a bez patosu to denně dokazuje... děkuju
Nádherná báseň, k práci kovářů mám téměř posvátnou úctu, zaujal mě i prolog :-))) TIP
Spanilomyslné panny a bodří mládenci - děkuji uza to, že jste se tudy pročetli a zanechali o tom svědectví...
Tvoje dílko – hlavně závěr – se mi líbí. Však jsi také kovaný básník... ( nečíst straník) ;-)
Okuje - to už se dnes moc nevyskytuje, myslím slovo...
Kdykoli sáhnu na kliku u kostela, vzpomenu na plátek:-)
Taková sváteční...