Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zima

13. 12. 2019
1
2
358
Autor
MAJKL65

Jsi, jako z mlhy jen jsi jako sníh

spálený polibky mrazu zde jsem

to potkal tebe jsem nahoře na polích

když v slámě na zemi rodil se den.

 

To obzor zahořel a zrudl ve tváři

jak zvíře zraněné červánků krev

však tobě hvězdami oči ti zazáří

a vítr ustýlá hnízda i chlév.

 

A pak se zatočí jako psi před spaním

ulehne do nohou a začne klid

kdy každý každého před čímsi zachrání

a my tak konečně začneme být.

 

Však jen teď bojím se, až se mnou odejdeš

až vejdeš do bytu překročíš práh

že v rukách pomalu mi v ženu roztaješ

já že se obrátím v zimu a mráz.


2 názory

To.Tak
19. 12. 2019
Dát tip

Vždycky nadhodíš krásnou myšlenku a druhý řádek mi k tomu moc nejde. Kdybych tě mohl vykrádat znělo by to asi takhle:

To obzor zahořel a zrudl ve tváři

Jak zvíře zraněné, z červánků krev

Ve tmě pak hvězdami oči ti zazáří 

Mráz s větrem prochází hnízda i chlév. 

Pak den se zatočí jako psi před spanim

Ulehne ke spánku nastane klid. 

V objetí jeden z nás druhého ochrání 

I my dva konečně mužeme snít. 

 

Omlouvám se za tu loupež. Tvoje obrazy mě inspirují ale vidím to jinak. 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru