Zbyla

Na okna klepe déšť

vejít by chtěl dál

a svírá kapky v pěst

jak za dveřmi by stál.

 

Jak nezvaný host

co přijde jen tak být

bez masa žádná kost

jen stínů černá nit.

 

A přesto teď v tělo

se z prachu obrací

a co zde zabolelo

se k hvězdám navrací.

 

Zbyla noci naší

jedna vteřina

podívej, jak další

lampář zhasíná.

 

Do nebeských stájí

pes vhání beránky

a ovce pospíchají

se svými jehňátky.

 

Nelituje rybí  

smrti nikdo z nás

jen mě znovu chybí

jejich tichý hlas.

 

Kterým se ony modlí

za všechny řezníky

za handlíře s kapry

i za kurevníky.

 

Za ryby Bože prosím

nesešli na mne hněv

že jsem mnohé zabil

prolil rybí krev.

 

Však ve stejných rukách

dítě jsem já choval

a v tvé trávě v lukách

s ženou se miloval.

 

Z černé je a bílé

tvořen právě svět

barvy čímsi zbylé

kreslí růže květ.  

 

---