jsem ovce

pan dekadence se sblizil s moji muzou

Malátním poslední dobou čím dál víc Já nechci o životě slyšet vůbec nic Jak peklo na zemi já chápu svoje území Pak cháron poví že má hlad A já zeptám se ,zdali mu mohu svoji lebku dát Potom se budem spolu smát Teď již nechápu jak jsem se ho mohl někdy bát On poveze mě kolem ostrova Jež dozajista si mou přízeň zachová A pak náhle chvilce života Byla spatřena mého myšlení prastará nahota Oživlé mrtvoly zde chodí spokojeny v šedivém obleku a hladce oholeny Pokřiven přísahou k bohu já toužím potkat je v chladu a bolu již cítím to tvé šimrání mím kostem to strach nahání a po sléze poslední pokorné zvolání můj život – byl mé pokání

---