První

Jsme jen jak dopisy vhozené do moře

jež v lahvích včerejšků houpou se na vlnách

a slova napsaná do řádků nahoře

píšeme komusi tak stále dokola.

Možná můj vyloví jen strážce majáku

rozlomí pečetě zalité voskem

a Měsíc vyloží náklad svůj do vraků

a ráno zatíží srdce ryb steskem.

Možná však k pobřeží tam kde jsi, dopluje

zvědavě nahlédneš sklem lahve dovnitř

a věta, kterou tě ve snu on miluje

zapálí všechno, co potichu hoří.

Hvězdy se přidají k nám se svou září

jen lampář zapálí nad městem nebe

a první dotek se jak zima tváří

a první polibek jak leden zebe.