Jsme

Jsme jak sníh na polích

ležíme tiše

a barvy zimních tich

tají na břiše.

Svítá ti ve vlasech

jen já to vidím

jak hřívy Pegase

boků se držím.

A zima na okna

kreslí nám růže

v pokoji bez světla

svlékáme kůže.

A mrtví přichází

mít naše těla

jak oni jsme nazí

a postel se bělá.

A klín tvůj horký je

jak první vteřina

snad jsem, kdo miluje

smrti si nevšímá.

Do šatů na zemi

stín se již odívá

slepý je jako my

když se v nás zadívá.

A den tě vysvléká

dlaněmi mými

spojit se přitékám

s vodami tvými.