Dva malí šamani

Dvě cizí dlaně

potulní šamani

protestů tichých tvých

nedbají

v podivném

nestoudném reji

víc než jen

tělo tvé, chtějí.

Mé horké dlaně

prokletí básníci

odkryly touhy

předsudky těla dvě

věznící.

Na ústech bloudících

na rtech

skrývaných v přítmí

šeptej mi

„Lásko má

vem si mne,

chytni.“

Naše dva stíny

dlaně,

tančící šamani.

„Miluj mne

nikdy už žádné,

… pokání.“