Druhá linie

Miluju tuhle práci, žold máme jako vojáci v první linii, přitom do akce se dostaneme málokdy. Spíš výjimečně. Ale teď se z toho vykecat už nešlo. Dovolenou mám vybranou a jiné akce v sektoru na výběr nebyly. Pro účel mise byl povolán těžký výsadkový křižník, který nezaplníme ani z desetiny. Co se ale asi tak mohlo stát na zásobovací stanici hluboko v našem prostoru? Pravděpodobně narazíme na plně funkční stanici s vysvětlením, že došlo k nějakému poškození komunikačních obvodů, které nebyly do současného data opraveny. No jo, je to sice týden, co se stanice ozvala naposled, ale přece jen, deset tisíc mužů? Teda, chtěl jsem říct sto plus devět tisíc devět set jednotek? Nesnáším tydle počty. Od té doby, co byla vynalezena drátová svalovina a dostatečně pokročil vývoj procesorové techniky, je možné vyrábět roboty s lepšími vlastnostmi než lidé. Jednak jsou silnější, mají rychlejší reakce, dokáží se pohybovat naprosto tiše, ale především dokáží velmi rychle komunikovat mezi sebou a velmi dobře koordinovat složitější útoky. I při těžkých ztrátách v boji jen velmi zřídka systém přijde o užitečné informace, které může použít pro analýzu situace a vylepšení výhody pro vlastní stranu v další konfrontaci. Hlavně však není třeba takového vojáka celý život cvičit, aby pak v první akci vydržel pět vteřin. Taky se jim nemusí platit žold. A taky spousta dalších věcí, které člověk buď nezvládne, nebo zvládne jen s docela specializovaným vybavením. A další spousty hovadin, které do nás hustili na akademii. I přes to všechno však je pořád voják z masa a kostí stále užitečný. Párkrát se stalo, že roboti označili planetu za čistou (ještě, když se v armádě šetřilo) a při následujícím výsadku zemřely desetitisíce civilistů, které napadl nějaký masožravý druh hmyzu. Existuje nejedna situace, ve které ani analýza infra ani UV záření nepomůže. I poznatky lidí z boje narychlo přes operátory zadávané do hlavního počítače systému několikrát zvrátily výsledky zjevně prohrané bitvy. Ale dost keců o ničem. Čas nutný pro transport jsem zase celej propsal a teď je třeba se připravit. Jdu ke své jednotce pronést několik povzbuzujících vět, ostatně jako vždy.

Během přípravy jsem spustil monitor a zobrazil si cílovou stanici. Nic tak velkýho jsem ještě neviděl. Vím, říkali nám, že je to jedna z největších, ale něco takovýho jsem vážně nečekal. Odhaduji, že jen na pročesání při našem počtu budeme potřebovat minimálně týden.

Toto je první zápis z akce, přistání proběhlo hladce, až na to, že bylo vyvoláno automaticky a to od nás. Žádná komunikace ze stanice ani na nízkých frekvencích, na výzvy interkomu nikdo neodpovídá. Předběžné skeny neodhalily žádný život.

Prohledali jsme několik desítek nejbližších kajut, všechny prázdné. Sakra, kam může jen tak zmizet přibližně milion lidí? Doufám, že se něco dozvíme na můstku. Spustili jsme systém, roboti jsou nastaveni na vysledování jakýchkoliv stop. Stovka jde s námi nahoru.

Pomocí turbotransportních komor jsme dorazili na můstek za necelých deset minut (proboha, jak může někdo navrhnout a postavit patnáctikilometrovou stanici?). Okolo velícího stanoviště bylo aktivováno ochranné pole, odnesli to dva roboti. Pomocí velících hesel podařilo obranu deaktivovat. Dalších pět minut trvalo dostat se přes hlavní vstupní dveře. Moje heslo vzaly, ale otevřít, to už ne. Operátorovi jsme zadali roztavení brány. Skoro jsme se ani nestihli schovat, když se na ní uchytily první kila tavícího gelu. Ventilace jela naplno a i tak cca padesát metrů odtud byla teplota cca šedesát stupňů. Celé provaření trvalo ani ne půl minuty, zbytek doby jsme museli počkat než začne být v okolí brány vzduch, který by z nás neudělal stejky. Roboti zatím pronikli do místnosti a hlídali. V tomto velícím středisku by zadokovala i menší bitevní loď, to bylo to první co mě napadlo, když jsem vstoupil. Dle obličejů mých mužů jsem pochopil, že nejsem jediný, kdo něco takového vidí prvně. Hned druhé, čeho jsem si všiml byl spuštěný červený poplach. Další takovou drobností byly místy poškozené stěny, jakoby, no, nic podobného jsem zatím neviděl. Místy, přibližně v centimetrových rozestupech jsou tu asi milimetrové, vytavené dírky. Napadlo mě použití nějakých tepelných granátů, ale zatím jsem se nesetkal s takovým, který by dokázal poškodit ochrannou vrstvu stěn velící haly. Dal jsem za úkol zjistit původ několika vědcům, kteří jsou součástí jednotky. Já se mezitím napíchnu na palubní počítač a pokusím cokoliv zjistit ze záznamů.

Operátor zahlásil přerušení spojení s několika roboty. Několik souřadnic jsem předal vždy čtveřici – voják, vědec a dva roboti.

Z palubního počítače jsem vyčetl jen velmi málo. Vnější zbraně plně fungují, poslední dokování přibližně dva dny před posledním záznamem. V den posledního záznamu byla aktivována laserová protiasteroidová obrana. Dle hlášení obsluhy 10m velký kus balvanu, který stanici vzhledem ke své rychlosti nemohl ohrozit. Oficiálně cvičení, já tomu říkám výstřel z nudy. Dle hlášení se ale místo roztavení asteroid rozpadl, spíše explodoval.

Náhodně jsem šacoval soukromé deníky posádky, ale nic.

Klukům se podařilo napíchnout přímo do paměťové databáze. Ani podle posledních záznamů nelze zjistit co se stalo. Ve většině případů jde o naprosto rutinní a nudná hlášení. Několikrát byl zmíněn právě onen incident se sestřeleným asteroidem.

Našli jsme několik poznámek k sestřelení asteroidu, které nás (nebo aspoň mě) nenapadly. Každý zajímavý kousek kamene je vhodné nechat analyzovat. Pokud by totiž šlo o výbušninu přírodního charakteru, je podivné, že vydržela kosmické záření a ne zásah laserem. Taktéž mohlo jít o umělý asteroid. U obou možností jde o situaci, kdy měly být úlomky přednostně zanalyzovány. Záznamy laboratoří však neukazují žádnou podobnou činnost.

Rozhodl jsem o vyslání mužů na povrch stanice k vyhledání jakýchkoliv pozůstatků kamene.

Jedna čtveřice z těch, co jsem vyslal na průzkum souřadnic, kde zmizeli roboti, se taktéž vypařila. Na všech označených místech bylo nalezeno podobné poškození jako na můstku. Operátor zahlásil zajímavé údaje z jednoho ze zmizelých robotů. Vyžaduje čas na analýzu. Samozřejmě ji dostal.

Ozvali se hoši zvenčí. Na trupu nalezeno taktéž ono „dírkování“. Dle předběžné analýzy asteroid tvořily převážně pozemské uměle vyráběné výbušniny používané v bojových hlavicích. Proti kosmickému záření jsou imunní, proti koncentrovanému tepelnému zásahu nikoliv.

Přikázal jsem odpojení naší transportní lodi a maximální ostrahu na palubě. Teď je jisté, že je na stanici vetřelec.

Operátor oznámil, údaje z robota nasvědčují tomu, že byl roztaven. Čítají totiž větší množství po sobě nastávajících poruch jednotlivých částí. Stejné údaje lze získat v případě použití například tavícího gelu. Dle vysvětlení operátora je pravděpodobné, že ostatním robotům nejdříve odešly vysílače, proto je toto hlášení jediné.

Zmizelo dalších několik robotů.

Výzkumáci zjistili možný původ děr. Jde o vysokorychlostní vrtání tepelným vrtákem. Vzhledem k vysoké rychlosti zahřívaného vrtáku dojde k okamžitému zahřátí materiálu a ten se taví. V současnosti neexistuje technika, kterou bychom mohli něco podobného dokázat u materiálů použitých na lodi. Především jde o problém odvodu tepla z vrtáku, který se brzy sám roztaví. I při střídání těch nejkvalitnějších vrtáků lze docílit jen mírného poškození během velmi dlouhé doby.

Jeden z mých lidí TO viděl. Vypadá to prý jako voda. V jednu chvíli dokonale rovné stěny, v dalším okamžiku ze stropu prší. Za několik sekund přestane, vše co je mezi stropem a podlahou, zmizí. V tomto případě šlo o dva roboty. Smůla je, že nemáme obrazový záznam, pomohl by.

Přibylo několik dalších hlášení. Zdá se, že jdou po robotech, vojáci to koupí jen když jsou poblíž.

Operátorovi jsem dal nový příkaz, sledování funkčnosti robotů, v případě i nejnižšího poškození autodestrukce, maximální rozptyl, okamžité kontroly zničených robotů. Snad se nám podaří získat pár exemplářů pro analýzu a určení strategie.

Dostala to asi třicítka robotů, vzorky žádné. Zato ale několik poškozených palubních systémů.

Počítač zahlásil protržení jádra stanice. Na evakuaci je několik hodin, nicméně bych uvítal spíše opravu.

Jakýkoliv zásah automatiky to jen zhoršil. Poslali jsme několik ovládaných robotů, ale čekali na ně. Nezbývá nic, než opuštění základny.

Křižník přirazil poměrně tvrdě, ale brzo. Evakuace proběhla velmi zdařile. Několik robotů jsme sice na stanici nechali, ale aspoň budeme mít data zevnitř. Startujeme.

Jsme asi půl milionu kilometrů od stanice. Sledujeme zničení jednoho z největších lidských výtvorů. Exploze vypadala jako menší výbuch novy. Všude kolem prolétávají vysokou rychlostí trosky stanice.

Byla aktivována laserová protiasteroidová obrana…