Vize IXX. V hlubokých tmách...

věnováno ...

V hlubokých tmách, 

oděni v naši podstatu,

poslouchali jsme příboj

a slyšeli tep zpěněných koní,

dýchali vůni jejich kůže,

ozvěny karmy.

 

V horizontech nebetyčných ohňů,

hřáli jsme své touhy,

v rozsvěcujících se prostorách.

 

Počátek a konec

vůkol jezera plného slz

a vzdechů našich matek,

tak něžných rukou,

dvou srdcí

tak vzdálených

odervaných od sebe 

na věky věků.

 

My jež jsme dětmi dětí,

jazyky zlými a zbloudilými duchy,

my, kdož jsme jako plevel vyrostli

a rozkvetli v květy zla.

 

 

 

 

 

---