Oxford

žal ukrytý v moři alkoholu

plačící duše zahalená ve smutečním

a láska na útěku

závěsy zatažené

možnost volby

a přece v hlouby duše

vzpomínky na jistého muže

a jeho slzy před odjezdem

proč není ideál

proč blázním

proč chci utíkat

nevím nic

jsem mimo svět

možná jsem přišla z hvězd

možná mám pevně stát na zemi

a držet se zábradlí

abych se nepropadla kamsi

do hlouby snů

bez skutečnosti

bez reality

bez světa kolem

zrcadlo na stěně

odráží tvou duši

a ty se vidíš

co děláš

proč vlastně jseš

ale nechápeš to

vzdálené cíle

vzdalují se

místo aby se přiblížily

letí pryč

třeba to mi konečně pomůže

zapomenout

vstát z mrtvých

a třeba taky ne

a závidíš lidem

kteří se umí vracet zpět

kde jsi byla zvyklá žít