Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Monology (final cut)

Výběr: egil
17. 04. 2020
17
18
1266
Autor
Rivka

ticho se tmí jak prsty chvíli

nad tváří bolí raší z nich peří

vrstva po vrstvě obrůstání

všichni jsme palimpsest paměti

všichni jsme spolu sami

 

Blonďáček zpod peřiny mi palcem po předloktí:

Klouzačka, mami! Nahoru a dolů a

všechno je v pořádku má milá

nahoru a

všechno je v pořádku

sami

dolů


18 názorů

Rivka
01. 06. 2020
Dát tip

Kdyby lidi dělali jen to, co dává smysl, to by bylo na světě krásně... :) Ale jinak máš recht, je to osamělost, ne samota. Na to je tam koneckonců docela dost lidí...


B.Ezejmenij
30. 05. 2020
Dát tip

Pohnulo mě k myšlence. Takže se nezlob, že si jí tu napíšu... Jestli je samota nevyhnutelná, pak smutek ze samoty davá asi takový smysl jako smutek z gravitace. Smutek ze samoty buď způsobený iluzí toho, že není nevyhnutelná, nebo je znamením toho, že nevyhnutelná není. Dost ale ekvilibristiky - spíš osobněji... Poslední dobou vnímám čím dál více samotu jako dar. Není to osamělost. Je to životní prostor, který je pro mě uprázdněn. Asi jen další fáze... ale ta souvislost s dětmi. Boží.


B.Ezejmenij
30. 05. 2020
Dát tip

ano


agáta5
30. 04. 2020
Dát tip Rivka

vyhrkly mi slzy ani nevím proč...  krásná báseň, si tě musím načíst kapku :) 


Rivka
22. 04. 2020
Dát tip

A já tebe...! *


vulpecula
22. 04. 2020
Dát tip

Rivi, jak ráda Tě tu vidím... Po letech...


Rivka
20. 04. 2020
Dát tip

... je čas kameny rozhazovat a čas kameny sbírat... :)


a2a2a
20. 04. 2020
Dát tip Rivka

Tvá Cesta mrtvých mne navnadila natolik, zde mi schází lehkost, jako bys chtěla uzemnit každý verš zvlášť.


Entropia
19. 04. 2020
Dát tip Rivka, Lnice

Všichni jsme spolu sami. Když jsou děti malé, tak ještě ne. Až když zestárneme. Pak i v té paměti se přepíše to, co bychom chtěli ze všeho nejméně.


Zbora
18. 04. 2020
Dát tip

Podobně jako Atkij. Ty prostory mezi verši jsou příliš velké.


Rivka
18. 04. 2020
Dát tip atkij

Lawenderr: thx:)

Atkij: o nic přece... :) Venku kvetou stromy:)


18. 04. 2020
Dát tip

ještě ... možná, že je to tím, že už jsem podobné četla a srovnala si - je to pro mě srozumitelné a obrázkové:) už na první přečtení ... ale je v ní něco víc, co nutí vrátit se - a zase se vrátím


atkij
18. 04. 2020
Dát tip

Čtu už poněkolikáté a stále nic, co by prostoupilo ke mně blíž jako konzistentní text. Je mi to trochu líto. Nevím tudíž,  o co přicházím. 


18. 04. 2020
Dát tip

vymazlilas :)


Rivka
17. 04. 2020
Dát tip

Danny: Final countdown jede pořád. Ale jak tomu chceš říkat, není to ani variace (na renesanční ani jiné téma), kvůli tomu jsem to ani necpala do hlavního seznamu. Je to prostě final cut. Což je mimochodem taky film s dost zajímavou  synopsí :)

Zremixovat to výtvarně, aby to šlo jedno přes druhé! Díky, blacksabbath.

(I Philoginy, samozřejmě. S vědomím, že je to jen... Remix paměti.)


Philogyny
17. 04. 2020
Dát tip

vrátila jsem se: 

všichni jsme spolu sami

geniální, pro mne 

 


Danny
17. 04. 2020
Dát tip

všichni jsme palimpsest paměti...

"final cut" je něco jako "final countdown"? :)


....co bylo vyškrabáno....co prosvítá......co mělo být uloženo a není....zajímavé Monology.......*/*********


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru