Bolestné loučení

co nade všechno měl jsem velmi rád,

nebylo dne,kdybys se mi nelíbila,

chtěl jsem Ti všechno, co mám dát.

Já smutný princ jsem teď,

a vážím svá slova,co Ti povídám,

a přitom pořád pokouším se nabrat druhý dech,

 vím, že část rána,v poledne i večer zůstanu tu sám!

Měl jsem radost ,

když jsem mohl s Tebou být.

A pak zas žalost ,

protože jsem musel odejít.

Teď,ale snad nějakou,pro mě zlou změnou,

už nechceš se mnou být,

vždyť víš jak krásné to bylo ve dvou,

ne, nebudu Ti do číše zlé víno lít.

Já už jak dál žít nevím,

bez tebe nemám už svůj cíl.

ALE NE! Nepůjdu po vzoru Těch,co někdy vidím,

co svou duši zlozvykům světa zaslíbili.

Ale budu snít o tom,o čem jsem snil,

než  jsem Tě prvně políbil...