Přát si

S ranním rozbřeskem,zjevila se víla,

pláčem líce zmáčené a smutná byla...

Prý je vílou mých přání a snů,

a už více nechce tolik smutných dnů.

Chtěla by pomáhat mé sny žít,

a ne jen v duchu a mysli bdít.

Zželelo se mi víly snad ?

Začnu své sny budovat ?  

Co já si vlastně můžu přát ?

Už vím přeji si duhu a slunce co bude hřát.

V tu přistoupí víla v duhových šatech ,

a vykouzlí nejkrásnější úsměv na rtech .

A v tenhle okamžik a v tuhle chvíli ,

přísahám ,že začnu si přát ve prospěch víly.

Přeji si kamenem do skály vytesat,

že přeji si ,abych mohla si přát !!!