Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Doteky

22. 02. 2000
0
0
1360
Autor
Laďa

Ležím mrtvá bez příčiny, čekám, až mě nadzvedneš. Chci rozdýchat trpké tělo, chci čekat, až se přiblížíš. Dotkneš se vlasů, uší, očí, dotkneš se hluboko mé duše, dotkneš se v srdci nejzazší komnaty, dotkneš se rány bolavý. Prsty zajely ostře až na život, dotkly se cesty mý, spolkly mě zaživa. Trpím tou bolestí, zmítám se v boji, dotkl ses mého snu a mě to bolí. Stával ses skutečným, to už je dávno, dotkl ses očí mých, lehce se zachvěly, žila jsem pro ty sny, aby mě zradily, rychle se plnily. Zbyly jen vzpomínky.
Prokletí
17. 11. 2000
Dát tip
*Doteky: tady neuvádím pofku jen proto, že už je příliš jasné, že tématicky námět po minul ... m.

Anonym
30. 05. 2000
Dát tip
Vzpomínky nám vrací zpět bolest i štěstí. Možná je to dobře, kdo ví...

Prokletí
11. 05. 2000
Dát tip
něžně smrtelná erotika....chválím m.

dobrý vzpomínky jsou krásný, občas je večer vytáhnu ze šuplete, rozvážu růžovou stužku a probírám se jima :) škoda, že ty špatný mají často společnýho jmenovatele...

Merle
23. 02. 2000
Dát tip
a za vzpomínek zbydou jen dobrý vzpomínky...
neboj, zase bude líp

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru