Člověk musí mít štěstí !!!!!

Člověk se bez trocha štěstí v životě neobejde :-))

Člověk musí mít štěstí Každý člověk dle mého názoru potřebuje mít v životě aspoň malou trošičku štěstí. Slovo "štěstí" může mít však pro každého člověka jiný smysl. Někdo je šťastný, když má hodně peněz, další vidí štěstí v tom, že je zdraví. Chtěl bych vám teď vyprávět svůj příběh o velkém štěstí, které mě potkalo. Když mě byly 2 roky a maminka se právě vrátila z porodnice s mojí druhou sestrou Petrou, já jsem onemocněl. Začalo to nevinně. Bolelo mě v krku a měl jsem zvýšenou teplotu, já si pamatuji pouze to, že jsem neustále opakoval, že mám v krku píchnutý drát. Tatínek přišel večer z práce a odvezl mě na lékařskou pohotovost. Já jsem však celou noc nespal, nemohl jsem dýchat. Ráno ještě nebylo 6 hodin a maminka již se mnou spěchala za naší dětskou lékařkou. Ta se však na mě jen podívala a volala "čtyři pětky" - totiž rychlou záchrannou zdravotní pomoc. Co všechno potom následovalo bylo pro mě nepochopitelné. V nemocnici mě napojili na několik přístrojů, ležel jsem na jednotce intenzivní péče a lékaři si se mnou nevěděli rady. Můj zdravotní stav se neustále zhoršoval, otok v krku se zvětšoval a já sám již nedoufal, že budu ještě žít, protože jsem se neustále dusil. V 6 hodin ráno nastoupil však službu MUDr. Kyvíř, který mi můj život zachránil. Bylo to všechno totiž tak. Týden před touto událostí byl pozván na zkušenou do jedné pražské nemocnice, kde byl mimo jiné obeznámen s novou metodou a to zavedení umělé dýchací trubice ústy až do plic. Přesto, že tento zákrok ještě nikdy neprováděl, rozhodl s pro toto řešení - bylo to prostě "hop nebo trop". A díky těmto událostem jsem dnes ještě na světě. Dokážete si představit, že by doktor Kyvíř měl zrovna ten den dovolenou nebo že by byl nemocný ???? A to nemluvím o tom, že mohl nastoupit službu až odpoledne. No řekněte sami, neměl já jsem v životě velké štěstí nebo to byl osud, kdoví, ale já přesto věřím, že člověk musí mít štětí.

---