Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Všechno

09. 12. 2020
5
2
255
Autor
MAJKL65

Nebem se rozlily barvy a svítání

jakoby neony vytekly z žil

a tolik obrazů viselo nad námi

že malíř o čemsi v tu chvíli snil.

 

A hvězdy vybledly, sešly nám z mysli  

jak tečky na kůži krásného pstruha

kterému zlámal jsem vaz jeho kdysi    

chutnal, jak první sníh sládl jak mlha.

 

Takové ryby již ve vodě neplují

vídám je v proudu jen prvního světla

a soumrak vede je do tichých peřejí

zamířit k pramenům tohoto světa.

 

Tam hasím žízně mé a touhy prokleté

a čas je stále týž jen já se měním 

a všechno zdá se být prachem dnů stoleté

a všechno jako dřív zas vědět nevím.   


2 názory

Zajíc Březňák
10. 12. 2020
Dát tip blacksabbath

Zvlášťní báseň, zaslouží si větší pozornost. Tento druh poezie však bohužel v dnešní době příliš netáhne.


Zajímavé, některá slova mi tam nesedí, zároveň mě to přimělo vracet k nim, protože jiná mě naopak jakoby někam táhla. Jsem zmatený. Upřímně jsem se nad něčím podobným dlouho tak dlouze nepozastavil. Přeju podobně příjemné vyrušení i ostatním.

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru